"Pidi" Via Ferrata s dětmi - Přes Šilinkův důl na hrad Rychmburk⭕ 1

Pokud hledáte vzrušení a zároveň chcete obdivovat krásy přírody, rozhodně byste měli navštívit oblast Šilinkův důl. Tato trasa nabízí dobrodružnou cestu, jen pro odvážné rodiče s odvážnými dětmi:-). 

Šilinkův důl najdete nedaleko obce Skuteč (spadá pod okres Chrudim, Pardubický kraj), ale z Vysočiny je to coby kamenem dohodil.  

• Trasa: tam a zpět cca 7 km
• Kočárek: v žádném případě
• Náročnost: není náročné ve smyslu že se jde do kopce, ale samozřejmě jinak trasa náročnější je, přelézají se malé žebříky, kameny atd. 
• TIPY: Za deště bych se tam určitě s dětmi nevydávala, bude to klouzat a hlavně nezapomeňte repelent a děcka pořádně namazat.  

1. START 

Míst odkud si Šilinkův důl projít je víc, my však zvolili trasu od občerstvení Šilinkův důl, kde jsme také parkovali. 

Při našem příjezdu v dopoledních hodinách bylo ještě zavřeno, když jsme se však vraceli, tak už bylo otevřeno a mohli jsme se občerstvit. Na Šilinkově dole najdete kromě občerstvení i vyžití pro děti. Zda tam i vaří, to bohužel nevím, ale spíš se domnívám že ne. 

Odsud vyrážíme na červenou TZ. Ta vede přes most, kde je varování, že je most v havarijním stavu. Most se přejít dá v pohodě, jen je potřeba jít opatrně a nedělat na mostě blbiny. 

Odsud se jde podél řeky nějakou dobu. V jednom momentě vás pak cesta navede do svahu a vylezete u nějaké louky, kolem které se jde pár metrů a pak cesta jde z kopce zase lesem. Cesta je místy docela dobrodružná, různě se přelézají kmeny popadaných stromů, kořeny, kameny....

Celou cestu se jde po červené, údolím říčky Krounky, dokud nenarazíte na žebříky a řetězy. Tady začíná to pravé dobrodružství. 

Šilinkův důl není via ferrata v tom pravém slova smyslu, nepotřebujete žádné vybavení nebo něco takového. Stačí mít povahu dobrodruha a trasu si určitě moc užijete celá rodina :-) 

Až přelezete všechny překážky, dostanete se na rovinku, která vede lesem a dovede vás až do Předhradí, kde se nachází hrad Rychmburk. 

K hradu vás dovede asfaltka, a cesta tady je teda do kopce, ale nic co by se nedalo zvládnout. Je to normální silnice, ale doprava tady určitě není nijak četná. 

Předhradí má docela co nabídnout. 

A) Restaurace Panská zahrada - otevírá však vždy až v 15 hod. U ní docela fajn hřiště pro děti. 

B) obrovským a velmi příjemným překvapením pro nás byl hrad Rychmburk. Není totiž veřejnosti zpřístupněn dlouho, ale teprve 2 roky a je to tady strašně fajn. ZDARMA tady můžete navštívit podzemí hradu s expozicí Právo útrpné (není pro slabé povahy :-)) a mají tu i dětskou herničku, kterou s dětmi můžete navštívit taktéž ZDARMA. Dále je tu dočasná expozice s názvem Na kolech radosti, což je expozice se starými hračkami, kočárky apod. nebo můžete vystoupat do hradní věže. 

V rámci hradu jsou k dispozici samozřejmě i záchody, přebalovací pult pro mimča, občerstvení Hradní Spižírna s občerstvením na principu anglické svačiny. Její majitelé totiž několik let žili v Anglii, kde se inspirovali a tak tu servírují sváču alá Anglie. Taky si dělají sami domácí zmrzlinu, domácí sorbety. Posedět tu můžete jak uvnitř v chládku, tak venku na nádvoří hradu. 

Hrad Rychmburk byl vážně naprosto super zastávka. 

Poté jsme se téměř stejnou cestou vraceli zpět. V podstatě jsme šli stejnou cestou zpět tak dlouho, dokud jsme nenarazili na cestu, která by nás vedla nahoru lesem do kopce (nachází se až kus za místem, kdy přelezete všechny žebříky). To místo, kde jsme to vzali říčkou, poznáte určitě, protože když půjdete opačným směrem, půjdete docela z kopce a budete si říkat doprčic tady se pak budeme muset škrábat do kopce. :-) 

V tomto místě jsme to tedy vzali korytem řeky. Vody je tady opravdu pomálu, takže my dospělí jsme to vzali přes kameny a děcka měli "ponožkoboty od Skinners" takže ti si užívaly brodění řekou. Bez bot by to určitě šlo taky, vody tady bylo většinou po kotníky, místy po kolena. 

V jednom místě jsem si pak všimla, že podél pravého břehu vede cestička po rovince. Vylezli jsme tedy z řeky a vydali se po cestičce. Cestou jsme narazili na dvě velká ohniště v lese, býval tady nějaký lesní bar. Nyní již nefunkční. Touto cestičkou jsme šli tak dlouho ,dokud jsme v dáli neuviděli chatky, které se nachází za restaurací Šilinkův důl. 

Tady jsme řeku přešli zpět na levý břeh a to už bylo jen pár kroků k mostu u Šilinkova dolu. Tady jsme se občerstvili, dali ledňáky, děcka se ještě vyblbnuly a pak jsme vyrazili zpět směr domov.