Velika Planina a Kamniška Bystrica

Velika planina je jedním z nejkouzelnějších míst ve Slovinsku. Rozlehlé horské pastviny, dřevěné salaše a krávy, které se volně pasou na loukách, působí jako ze starých pohádek. 

Na Velikou Planinu se dá dostat i pěšky, my jsme ale využili lanovku, kterou najdete nedaleko města Kamnik. Je tu velké neplacené parkoviště, a za nás doporučujeme nahoru vyrazit hlavně pokud je pěkně, protože nahoře se počasí může měnit velmi rychle a navíc ty výhledy tady určitě budou stát za to, když budete mít pěkné počasí. 

Lanovka je tu jenom jedna, resp. kabina, kam se vejde cca 30 lidí. Sice jezdí sem a tam, ale doporučuju přijet ráno co nejdříve, ideálně na otvíračku.  

Tato lanovka vás vyveze vysoko na planinu a odtud můžete pak ještě pokračovat sedačkovou lanovkou, která vás přiblíží k pastvinám. Musíte mít ale na obě koupený lístek. Záleží, jak moc se vám chce šlapat. 

Co vše nahoře najdete: 

• Pastýřská vesnice – dřevěné salaše mají špičaté střechy a vypadají jako z pohádky. 

• Krávy na pastvinách – po celé planině se volně pasou krávy. 

• Malá kaplička – na trase narazíte i na dřevěnou kapli sv. Marie Sněžné, kde si můžete udělat krátkou zastávku.

• Domácí dobroty – některé salaše nabízejí tradiční jídlo. Nejznámější je sladký sýr trnič, který se tu vyrábí už po staletí.

• Vysoké houpačky, které si děcka určitě užijou  

Když jsme se pak vrátili dolů do údolí, u spodní stanice je menší hřiště a samozřejmě občerstvení. 

Odsud jsme se pak vydali dále do údolí, do údolí Kamniška Bystrica, protože se tady nachází další nádherný kus přírody. 

Jednak tu najdete Izvir Kamiške Bystrice, což je krásné menší jezírko s tyrkysovou vodou. Je pekelně ledové a byly to úplně žiletky na smočení nohou, ale v parném dni se může hodit. :-) Jezírko se dá celé obejít, ale jsou tu jenom uzounké cestičky. 

Pokud se od parkoviště vrátíte kousek zpět směr planina nebo si popojedete autem, najdete tu ještě jednu takovou pidi soutěsku, která je volně přístupná, a tedy zdarma. Bylo tu minimum lidí a i když jsme k ní dolů museli sejít mnoho schodů a naopak pak nahoru, byla to nádhera.   

Je tu chládek, šumění vody, nádherná voda. Jakmile sejdete dolů ze schodů, po pravé straně jsou ještě jedny schody, kam soutěska pokračuju ještě kousíček, zase k dalšímu krásnému prostoru s vodou.