Vrch Gellért s dětmi a několik hřišť za odměnu
Vrch Gellért je dalším, velmi známým a oblíbeným místem v Budapešti a to nejen proto, že nabízí nádherný výhled na město.
Vrch Gellért je dostupný jak pěšky, tak i městskou dopravou. Z vrcholu se nabízí panoramatický výhled na celé město a Dunaj, a to zejména z Citadely, která se nachází na úplném vrcholu. Na vrcholu se nachází také chrám svatého Gellérta.
!! Bohužel při naší dubnové návštěvě byla celá Citadella v rekonstrukci, celá oplocená a na "sochu svobody" se šlo podívat pouze přes plot. To jsme samozřejmě nevěděli, tak nám to trochu výlet pokazilo, ale co už.
Naši tour na vrch Gellért jsme započali o kus jinde a to na náměstí Naphegy tér. Téměř až sem nám jel autobus přímo od stanice metra, blízko které jsme byli ubytovaní, tak jsme toho využili.
Hned u tohoto pidi náměstíčka najdete POM POM hřiště. Jsou tady takové malé domečky, kolotoč, loď se skluzavkou a pár dalších prvků. Malým dětem se hřiště věřím líbit bude, ty velké asi už moc nenadchne.
Odsud jsme pak sešli dolů k velké silnici, za kterou se už nachází cesta do parku, kde narazíte na několik dalších soch a opět krásné výhledy. ! Tento park bezesporu patří mezi místa, kam turista moc nezavítá a tak je tu mnohem větší klid.
Socha Prince Buda and Princezny Pest patří mezi ty méně známé. Jde o vyobrazení toho, jak je Budapešť rozdělena. Kromě toho, že jedno vyobrazení najdete v tomto parku (viz mapa), sochy Prince Budy a Princezny Pest najdete i na jednom z hlavních mostů přes Dunaj. Tyto sochy jsou důležitou součástí maďarské historie a legendy.y
Podle legendy byli Princ Buda a Princezna Pest dva sourozenci, kteří se dohodli na rozdělení Budapešti na dvě části, které nesou jejich jména. Buda měl na starosti kopce a hrad, zatímco Pest měla na starosti nížinu a obchod. Tyto sochy představují tyto dva legendární hrdiny, kteří jsou symbolem jednoty a soudržnosti Maďarska.
O pár kroků dál je tzv. Garden of Philosophy, kde najdete několik soch různých velikánů. Najdete tu třeba sochu Gándhího, Ježíše, Buddhy a dalších.
Odsud jsme pokračovali směr k Citadele, ale stočili jsme se kousek bokem, na další hřiště s názvem Vuk játszótér. Vuk Játszótér je větší dětské hřiště, které je pojmenováno po slavném maďarském spisovateli Ferencu Molnárovi, který použil přezdívku "Vuk" pro jednoho ze svých literárních hrdinů. Na tomto hřišti jsou různé postavičky z jeho díla, lanovka, větší trampolína, houpačky a můžete si tady taky zahrát šachy. I to bylo důvodem, proč jsme se tady docela zasekli :-). Nechybí tady ani lavičky s posezením.
Vuk játszótér se v podstatě nachází už jen pár kroků pod vrchem Gellért. Než k němu ale dojdete, narazíte ještě na další hřiště s názvem Cerka-firka. Na tomto hřišti děcka zaujme asi akorát dřevěné kolo, ve kterém můžou děcka běhat jako křečci. Tady sme se teda kupodivu zdrželi dlouho, protože tam furt děcka chtěly běhat a padat, jak blázni. :-)
Odsud by se pak tedy za normálních okolností došlo pohodlně až na vrch Gellért, ale jak jsem psala výše, skrz rekonstrukci to nebylo možné a tak jsme šli podél stěny, až jsme došli k schodům, odkud bylo možno si Sochu Svobody aspoň prohlédnout zespodu.
Od vrcholu jsme už pak šli prostě tak dlouho dolů, dokud jsme nenarazili na "zlatý hřeb výletu" a tím je hřiště Csúszdás játszótér. Cestou ještě narazíte na spoustu možností, jak si užít výhled na Budapešť.
Toto hřiště děcka určitě zaujme nejvíc a strávíte tu tak nejvíce času. Hřišti samozřejmě dominujou dlouhé skluzavky a tobogány, ale je tu i spousta dalších prvků. Jediné co - tak v létě bude toto hřiště asi docela nepoužitelné, protože skluzavky budou rozpálené. Hřiště se nachází víceméně na slunci.
No a odsud je to už jen kousíček k zelenému Mostu Svobody, který když přejdete, tak vylezete v podstatě u Velké Tržnice, o kterém jsem vám psala v jiném článku. :-)
