Tišnov - Štěpánovice - Prudká

• Trasa: tam a zpět celkem 22 km, úsek Tišnov - Štěpánovice tam a zpět 8 km, úsek Štěpánovice - Prudká a zpět 14 km, případně jen úsek Borač - Prudká tam a zpět 6 km 
• Náročnost: obecně mírná, nejnepříjemnější úsek je ze Šťěpánovic na Borač (není to do kopce, ale cesta chvílemi vede opravdu úzkou cestičkou - pro některé děti to může být náročnější na udržení rovnováhy)
• S kočárkem: viz. výše, ze Štěpánovic na Borač je občas hodně úzká cestička, s kočárkem to může být trochu otrava

Tento cyklovýlet jsme nejeli na jeden zátah, ale nechce se mi to rozepisovat do dvou výletů, tak to dávám dohromady. :-) Na tomto výletu je super to, že je to celé po délce trati, takže si můžete vybrat a dojet do startovního místa vlakem. 

První část a to z Tišnova do Štěpánovic jsem jeli jako plán B po našem nevydařeném cyklovýletu z Veverské Bítýšky na Šmelcovnu. Kdo nás sleduje poctivě :-), tak jsem psala, že to není rozhodně trasa pro malé děti a po 4 km jsme se tenkrát museli vrátit a vyrazili jsme právě do Tišnova. 

Auto v Tišnově vždy necháváme na parkovišti za fotbalovým stadiónem (viz. mapa) a odsud se podél řeky a podél kolejí pohodově dostanete do Štěpánovic, samozřejmě se zastávkou v Předklášteří na zmrzlinu. :-) Tato trasa je úplně na pohodu a je naprosto vhodná pro malé děti. Z Předklášteří do Štěpánovic vede asfaltová cyklostezka a jen po rovině. Ve Štěpánovicích jsme si udělali zastávku na místním hřišti. Překvapilo mě, že je docela veliké, ale na druhou stranu tam byl dost nepořádek. Všude byly kusy plastu z rozbitých hraček. 

V druhé části tohoto cyklovýletu jsme startovali ze Štěpánovic, kdy jsme auto nechali u nádraží, a cílem bylo Rekreační středisko Prudká, ke kterému mám hodně vzpomínek, především na SŠ. Tak to byla pro mě dost nostalgie :-) 

Cesta ze Štěpánovic do Borače je podle mě "nejhorší". Není nijak náročná, to ne, kopečky tu mají délku max. 10 - 15 metrů, ale chvílemi se podél trati jede opravdu úzkou cestičkou, takže třeba pro menší děti to nemusí být úplně pohodlné a jednoduché, aby se ve vyjetých kolejích dokázaly udržet. Dcera to teda zvládla, ale záleží asi na každém dítku. V Borači jsme si zase udělali zastávku na místním hřišti, které je po cestě. To je moc pěkné, barevné, upravené. Strávili jsme tu nějakou dobu.

Posledním úsekem je cesta z Borače na Prudkou. Ta je naprosto úžasná. Skoro celou cestu se jede v pohodičce po asfaltce, podél řeky. Krásná příroda, prostě fakt pohoda. Na několika místech se dá v létě i zastavit a osvěžit nohy v řece. V cíli je tedy Rekreační středisko Prudká, kde se můžete občerstvit a odpočinout si. Hned nad střediskem je vlaková zastávka, tak kdyby byl nějaký problém, zpět můžete dojet i vlakem při nejhorším. :-)